Borax v Death Valley

Těžko si představit žít na místě jako je Death Valley, natož zde ve spalujícím horku tvrdě pracovat. I to patří k historii Death Valley. Vžijte se na chvilku do kůže „muleskinnera.“ Už vám začíná být teplo? 

 

Neznámý muž: „Jsem muleskinner, jsem hrdý na to jím být, a že jsem dobrý ve své práci. Nemám oslí kůži – já osly řídím:“

 

Ačkoliv se zdá, že v Death Valley se nenachází pro člověka nic přínosného, opak je pravdou. Během zlaté horečky v 1. pol. 19. století se zde těžilo zlato a stříbro a v r. 1881 byla poblíž ranče Furnance Creek objevena poměrně rozlehlá naleziště boraxu, který se zde poté těžil 6 let. Vzpomínkou na tyto doby je opuštěný boraxový závod Harmony Borax Works s dobovými (původními) vagony a cisternou, rozvalinami původního dolu a spoustou informačních tabulí o těžbě boraxu zde v údolí. Okolo všech zajímavých míst vede okružní cca 15 minutová cesta, což je v místním podnebí maximální možná doba pro trávení venku. Na místě nás pobavila minimálně 70 letá babička o holích, která si to v pohodě štrádovala kolem nás ve svetříku s dlouhým rukávem, vedru navzdory.

Harmony Borax Works

Upřímně nechápu, jak zde mohlo v nejlepších letech závodu 40 mužů přežívat v až 52°C vedrech, když nám stačí 15 minut v asi 35°C na přímém slunci a jsme naprosto vaření. Jejich zaměstnavatel byl však hotový lidumil, protože podnik byl alespoň přes léto uzavřen. Každý den místní pracovníci vyprodukovali až 3 tuny boraxu.

Největším oříškem ale bylo dopravit vytěženou surovinu téměř ze srdce Death Valley do civilizace. Majitel závodu se inspiroval skupinami oslů, které kdysi viděl tahat těžký náklad naložený ve vozech, a sestavil tzv. „20 mule team“ sestávající se z 20 tažných oslů, jejich vůdců (tzv. muleskinner), dvou vagónů na náklad a cisterny na vodu. Ptáte se proč cisterny na vodu? Jednoduše proto, že cesta z Harmony Borax Works do Mojave, kde byl náklad přeložen na železnici, byla dlouhá 165 mil a trvala 10 dní. Denně byla skupina schopna ujít 17 mil po jednoduchých nezpevněných cestách. A taková početná skupina oslů a lidí potřebuje v nehostinných podmínkách Údolí smrti mnoho vody k přežití. Jen si představte, že máte ve skupině 20 oslů a několika lidí tahat dva 36,5 tunové vagóny (i s nákladem) + cisternu, jejíž váhu se mi nepodařilo zjistit. Chudáci oslíci (ano, nepopírám, že mi bylo líto hlavně těch nebohých zvířat ☺ ). I když také muleskinneři si občas pořádně mákli, a to když museli měnit veliká kola, která se na hrbolatých cestách často rozbíjela (na rozdíl od vagonů samotných, ty se údajně nerozbily nikdy). Přední kola byla vysoká 1,5 metru, zadní něco přes 2 metry a jedno vážilo cca 454 kg. Také se vám zdá, že jedna cisterna vody pro ně musela být málo?

„20 mule team“ byl ve své době nesmírně populárním obrazem Divokého západu, Death Valley jako takového a zároveň symbolem boraxového průmyslu v zemi. Když se řeklo borax, každý si představil skupinu oslů táhnoucí vagóny plné boraxu. Přispívala k tomu i propagace např. na krabičkách od boraxových mýdel (ty si mimo jiné můžete koupit i dnes).

Dodnes jsou dvě původní sestavy vagónů a cisterny v Death Valley k vidění. Jedna by se měla nacházet před rančem Furnace Creek a druhá v závodě Harmony Borax poblíž osady Furnace Creek, který jsme navštívili. Místo má úžasné genium loci. Důl duchů. Všechno je původní a ve velkém horku a v mihotavém vzduchu jsme úplně viděli pracující dělníky a oslí spřežení. Osobně jsem nikdy nenavštívila žádné tzv. městečko duchů, ale po návštěvě Harmony Borax Works to musím napravit. Fantazie na takovém místě funguje na plné obrátky. Snad i z té cisterny kapala voda…☺ Toto místo v Death Valley není moc známé, za návštěvu ale rozhodně stojí a navíc ho najdete poblíž hlavní silnice do Furnace Creek.

 

Něco málo o boraxu…

Nemáte (stejně jako kdysi já) ponětí o tom, co borax vlastně je a k čemu se používá? Stručně řečeno jde o minerál (přírodní sůl), který obsahuje vysoké množství boru a využívá se např. ve sklářském průmyslu, pro výrobu žáruvzdorných materiálů, lze ho použít také proti hmyzu, atd. Borax změkčuje vodu, a tak se přidával (a dodnes ještě někdy přidává) do pracích mýdel a prášků. Dříve se používal jako konzervant masných výrobků, avšak zjistilo se, že jeho konzumace negativně ovlivňuje ženskou plodnost a přestavuje riziko pro těhotné ženy, a tak bylo jeho používání v potravinách zakázáno (v USA zcela, v Evropě je borax povolen jako konzervant v kaviáru).