Poznávání úžasného podmořského světa, vylodění na Petani Beach a nejlepší ryba na světě.

 

George Bush mladší (americký prezident): „Věřím, že lidské bytosti a ryby spolu mohou žít v míru.“

 

3. den – šnorchlování

Dnes nás čeká naše první šnorchlování v životě. Jsme vážně natěšení, načež si s hrůzou uvědomuji, že jsem krátkozraká, nemám a nenosím kontaktní čočky, a že nejspíš uvidím pod hladinou velké kulové. No, uvidíme (možná 😀 ). Po snídani si dáváme vyprat věci k „našincům“ a necháváme se odvézt vodním taxi na Coral Bay. Vybíráme si ploutve a brýle se šnorchlem a nakonec v celkovém počtu 14 účastníků vyrážíme objevovat mořské „hlubiny.“  Dáváme se do řeči s pár lidmi na lodi, včetně jedné Dánky, která slyší název naší země poprvé v životě, neříká jí nic Czech Republic, Czechia, Bohemia, Czechoslovakia, prostě nic. S Prague, Prag, Praga na tom není o nic lépe. U lidí z Evropy mě to vždycky překvapí.

Všechny celodenní šnorchlovací výlety, které zde můžete zakoupit, trvají cca 5 – 6 hodin a mají z 90 % stejné zastávky, takže na nich bývá občas plněji. Jako první se do moře spouštíme u ostrova Besar (jméno zastávky si bohužel nepamatuji). Dychtivě, raději se zavřenýma očima, nořím hlavu do vody, otevírám oči a….. já vidím! Sice ne úplně ostře, ale rozhodně lépe než na suchu. Rozpoznám ryby i jejich barvy, výlet tedy není ztracen! 🙂 Na tomto místě jsou krásné korály a barevné rybičky. Další zastávkou je Shark Point, přičemž mě se daří jednoho žraloka spatřit, Kubovi bohužel ne. Na Turtle Point všichni vyskáčeme do vody okolo jedné obří želvy, chuděra, někteří lidé se potápějí až k ní. Náš kapitán si mezitím s loďkou odpluje poměrně daleko od nás a mě chytá trochu panika. Jsem v hluboké vodě bez plovací vesty (mnozí účastníci jiných společností museli ve vestách povinně do vody, já si ani nepamatuji, jestli jsme nějaké vesty na lodi měli), břeh daleko a naše loď nikde (bez brýlí jí nejsem schopna identifikovat). Naštěstí tu mám Kubu.

Poté jedeme do Fisherman Village, kde si dáváme oběd v Perhentian Café. Já poprvé zkouším malajsijský národní pokrm Roti Canai, což je tzv. flat bread (plochý chleba), který připravují na tisíce způsobů a chutí. Zkouším se sýrem a cibulí, náplň je vevnitř chleba, a dostávám k namáčení pálivou omáčku. Moc mi to chutná. Také zde mají vynikající liči džus, tohle ovoce si zamilovávám víc a víc. Je příjemně sladký, osvěžující, chutná jako kompot.

Řádně posilněni vyrážíme na poslední dvě šnorchlovací dostaveníčka. U Lighthousu jsou obrovská hejna ryb, ale také dost silný proud. Plavat zde je pro mě poměrně vysilující, mám pocit, že přes šnorchl nemohu vůbec dýchat a dusím se. Raději se vracím na loď. Končíme na Romantic Beach, která je ze všech zastávek asi nejslabší. Je zde mělčina a nic moc k vidění. Nejvíce se nám líbilo hned na první zastávce u ostrova Besar.

Při cestě z výletu nás vysadili přímo na naší pláži, což bylo fajn. Jelikož jsme měli velikou chuť na pivo, zašli jsme do sousedního resortu Aluan, kde bylo dost mrtvo, ale restauraci s pivem otevřenou měli 🙂 To jsme pak zapili každý koktejlem a značně veselí (v tom horku to jde nějak rychle 🙂 ) jsme se vrátili „domů“ a zbytek dne strávili lenošením, čtením, vybarvováním mandal, sledováním seriálů, cpaním se na večeři, apod. Protože jsme neměli čím fotit pod vodou (vodotěsný obal na mobil se moc neosvědčil, mobil nešel vůbec ovládat), jediným suvenýrem, který jsme si ze šnorchlování odvezli, byla spálená záda a ramena, která jsme neustále vystavovali vstříc slunci. Achich ouvej.

4. den – boj proti invazi 🙂

Dnes měl být náš relaxační a flákací den na pláži. Vize byla taková, že si budeme číst apod. při pohledu na moře a palmy, pohupovat se v síti, půjčíme si šnorchlovací set a podíváme se na podmořský život u naší pláže, možná se zajedeme podívat na Besar. Prostě žádné hnaní někam, přílišná expozice sluníčku, jen vypnout a užívat si ten ráj kolem.

Jak moc jsme se spletli! Při snídani, během krásného tropického vlahého rána, připlula na pláž asi 20 členná skupina malajských studentů. Dvě lodě. Vyskákali na pláž, s rychlostí blesku vyskládali vše z lodí a začali přímo před chatkami, včetně té naší, stavět stany. OK, těch pár stanů nám zase tak moc nevadí. Za hodinu, k naší hrůze, přirazily ke břehu další lodě se studenty, kteří tak zastavěli naprosto celý zelený plácek před chatkami a zabarikádovali nám tak výhled do zeleně a na pláž. Místo toho jsme se mohli kochat leda žluto modrými stany a pobíhajícími a povykujícími dětmi. Takhle jsme si skrytou a tichou pláž v ústraní od lidí nepředstavovali. Tímto popisem se Petani Beach Chalet všude chlubila. Teď tu bylo navíc 50 lidí, což opravdu není to, za co jsme si zaplatili.

Kuba vyrazil za majiteli, kteří se hrozně omlouvali, studenti tam prý jezdí kempovat v tomto čase každý rok a zapomněli nám to říct. Nabídli, že se nám pokusí sehnat jiné, klidnější ubytování. Mělo to být jen na jednu noc, takže se nám nikam moc stěhovat nechtělo, ale řekli jsme si, že se alespoň podíváme, co je k dispozici. Jestli jsem si myslela, že naše zdejší koupelna je špinavá, tak po prohlídce jiných ubytovacích zařízení jsem jí začala považovat za super čistou. Ve vedlejším ubytování zvané Mari Mari byla koupelna pod širým nebem na bahně, nějak si nedovedu představit, jak jdu odtamtud do chatky se zablácenými nohami a boty.

Na Mira Beach a v Senja resortu měli plno a Butterfly bylo daleko od pláže a také výrazně špinavější než naše Petani Beach Chalet. Nakonec se Kuba s majiteli dohodl na vrácení 1/3 z ceny ubytování a přeobjednali nám zítřejší odvoz z 12. hodiny (ještě jsme chtěli lenošit) na 8. ráno.

Dopoledne jsme tedy „hezky zabili“ ježděním po ostrově a obhlídkou ubytovacích možností, takže jsme se po návratu vypravili na oběd pěšky do Fisherman Village. Cesta trvala zhruba 20 minut. Nejdřív hezky do kopce, a pak zase z kopce. Příchod do vesnice byl skrze místní obytnou čtvrť, která měla svá nejlepší léta už za sebou, ale co na takovém ostrově čekat.

Tentokrát jsme si oběd dali v Sita Café, což se neukázalo jako dobrá volba. Já měla sendvič připravený rychle, ale Kuba čekal na maso s rýží téměř hodinu, a ani to neměl moc dobré. Pokud se ve Fisherman Village budete chtít najíst, doporučujeme Perhentian Café.

Po návratu do chatky jsme si dali šlofíka a později se zaradovali, když studenti alespoň na dvě hodiny odjeli šnorchlovat. Okamžitě jsme se vrhli na pláž 🙂 Narazili jsme na ní opět na spoustu krabů, jeden chudák byl překulený v ulitě na zádech a ze všech sil se snažil otočit.

Nejlepší věc na celém dni, z hlediska gastronomie možná i nejlepší na celé dovolené, byla večeře. Už odpoledne jsme ohlásili, že bychom večer rádi rybu na grilu. Udělali nám tu nejlepší rybu na světě s česnekovým chlebem, česnekovou a curry omáčkou, zelíčkem (mé milované 🙂 ) a melounem. Jako bonus jsme dostali rybí polévku. To vám byla mana! Navíc si s námi jeden z majitelů hezky pokecal, moc nás potěšilo, že se po dnešních peripetiích nechovají nepřátelsky, naopak, pořád se nám omlouvali a byli velmi milí.

Suma sumárum, až na nečekané hosty ve stanech bych určitě Petani Beach Chalet doporučila. Byl zde úžasný klid, krásné prostředí, ubytování naprosto dostačující, skvělá restaurace, velmi milí majitelé a jejich rodina. 4 dny na ostrově nám bohatě stačily. Kvůli našim spáleninám jsme vzdali výlet na ostrov Besar, nechtěli jsme se zbytečně vystavovat slunci, a ani nevím, zda by tam bylo k vidění něco jiného, než na Kecilu. Je zde také možnost potápět se nebo si půjčit kánoi a plavit se okolo ostrovů jak je libo. Co se týče koupání, nejlépe jsme se vykoupali při šnorchlování. Na všech plážích, které jsme navštívili, byla mělčina hodně daleko do moře, které tak bylo hodně teplé, takže moc neosvěžovalo. O nějakém plavání nemohla být ani řeč. Navíc se všude vyskytovaly lodě, tudíž prostoru ke koupání nebylo mnoho a dál od břehu se kvůli bezpečnosti plavat nedalo. Pláže ale byly čisté a stejně tak voda. Moc se nám líbilo, že na ostrově nejsou žádné silnice, jen stezky pro pěší se všudypřítomnými ještěry. Na ostrovech není bankomat, takže je třeba přijet s dostatkem hotovosti. Perhentiany pro nás byly, jsou a budou perfektní ukázkou pravého tropického ráje.

 

Výdaje na 2 osoby:

6.7.
Snídaně	204 Kč
Praní prádla	60 Kč
Vodní taxi	120 Kč
Šnorchlovací výlet	480 Kč
Oběd	162 Kč
Piva	144 Kč
Koktejly	228 Kč
Večeře	258 Kč
CELKEM	1 656 Kč
7.7.
Snídaně	162 Kč
Vratka za studenty	-1 140 Kč
Oběd	228 Kč
Voda a snídaně	44 Kč
Večeře	432 Kč
CELKEM (plus)	-274 Kč